Jak wimbledonský povrch ovlivňuje hru?

Jak proměnlivá tráva je?

Tráva je jediným „živým“ tenisovým povrchem, takže hráči i experti ji považují za nepředvídatelnou. Často uslyšíte, že oproti minulému ročníku jsou míčky pomalejších/rychlejší, že odskok je menší/větší atd. Ale jak pravdivé tyto výroky jsou a jakou váhu by jim měli sázkaři přikládat?

Podle rozhovoru s hlavním správcem wimbledonských kurtů Eddiem Seawardem neproběhla od roku 2001 naprosto žádná změna složení trávy. To znamená, že by se nijak neměla měnit rychlost míčku ani dráha odskoků.

Seaward ale dodal, že kurty jsou nyní trochu tvrdší, což způsobuje vyšší odskok a dojem zpomalení. V roce 2011 něco takového tvrdila i Martina Navrátilová, která je devítinásobnou vítězkou Wimbledonu.

Problém je v tom, že podobných výroků se každoročně dočkáme hned od několika expertů, hráčů atd. V roce 2005 to byl Lleyton Hewitt, v roce 2008 Marat Safin a například v roce 2010 zase Michael Llodra. Ti všichni tvrdili, že wimbledonská tráva je čím dál tím víc pomalejší.

Kde je pravda? Pokud zanalyzujeme počet es, vyhraných bodů z podání a vyhraných bodů z returnu – což je nejpřesnější způsob, jak určit rychlost kurtu – zjistíme, že během posledních pěti let se toho moc nezměnilo.

 

(Hodnoty jsou uvedeny v pořadí: Rok, % es, vyhrané body z podání, vyhrané body z returnu.)

Největším rozdílem, co se es týče, je 1,4% změna mezi ročníky 2008 a 2010. Větší rozdíl v tabulce nenajdeme, což hovoří o tom, že žádné velké změny nenastaly (zejména pokud zvážíme to, že průměrné % es na antuce je 6,03 – French Open 2012 a 7,06 na tvrdém povrchu – Australian Open 2012).

Vliv počasí

Dalším nástrojem pro vyvrácení teorie o proměnách wimbledonské trávy je počasí. Je obecně známo, že čím teplejší daný den je, tím rychleji míček cestuje vzduchem, což způsobuje nižší odskok.

Níže zobrazený graf popisuje vliv průměrné teploty (v poledne) na průměrné % es:

modrá čára zobrazuje průměrné % es, červená čára zobrazuje průměrnou teplotu

Podíváme-li se na výsledky grafu, zjistíme, že průměrně bylo nejvíce es zaznamenáno právě v letech, které byly průměrně nejtepleji. Hráči tedy možná vinili trávu, ale ve skutečnosti bylo na vině britské počasí. V letech 2009 a 2010, které byly nejteplejší, totiž došlo k nárůstu průměrného počtu es.

Nakonec tedy zjišťujeme, že studování proměn kurtů All England Clubu může být ztrátou času a že bychom měli názory hráčů a „expertů“ brát s rezervou (nejsou-li podložena konkrétními daty). Sázkaři také musí vzít v potaz to, že v horké dny mají výhodu hráči se silným podáním.

Vliv opotřebení trávy

O wimbledonskou trávu je bezpochyby perfektně postaráno, nicméně ani tak nemůže zdejší tráva vydržet dva týdny hraní. Ale jaký dopad má „opotřebení“ trávy na hru?

Pokud míček dopadne na nějaké vydřené místo, odskok míčku bude méně předvídatelný, čímž získává na důležitosti faktor štěstí. V nevýhodě jsou hráči, kteří brání základní čáru, kdežto agresivní hráči mají nezanedbatelnou výhodu.

Výše uvedené faktory byste při sázení na Wimbledon neměli ignorovat, ale neměli byste jim ani přikládat příliš velkou důležitost. V předzápasové analýze musíte vzít v potaz všechny dostupné informace a jejich zkombinováním dojít k nějakému závěru. Pokud byste se příliš upínali k jedné informaci, mohli byste učinit špatné (neobjektivní) rozhodnutí.