V baseballu, konkrétně v Major League Baseball (MLB), divizní rivalská utkání dostávají z týmů to nejlepší. V takových zápasech by sázkař měl s obecnou platností vsadit na underdoga. Například pokud si v rivalském zápase New York Yankees versus Boston Red Sox (mezi nimiž existuje možná ta největší rivalita ze všech sportů) vsadíte na underdoga v každém zápase během sezóny, přinese vám to zisk. To může být vysvětleno faktem, že oba týmy by chtěly hrát svou nejlepší hru a proto bude mít underdog o to větší motivaci.

V NBA (national basketball association) znamená prohra vůči diviznímu rivalovi velkou událost. Nejenom že tým, který prohrál, ztratil hru, navíc ztratil také pevnou půdu ve své divizi. Protože proti sobě hrají pouze čtyřikrát za sezónu, přikládají týmy svým divizním rivalským zápasům velkou důležitost. Prohra domácího zápasu proti diviznímu rivalovi je vlastně dvojitá prohra; proto bude takový tým příště mít v podobném zápase obrovskou touhu po vítězství.

V Národní Fotbalové Lize (NFL) jsou divizní rivalry zápasy velkolepé. Během sezóny 2006-07 3.bodový domácí underdogové pokryli ohromující clip >90%. Sázky na takovéto týmy byly dost rentabilní. Divizní týmy toho obvykle o sobě hodně vědí, proto bývají výsledky zápasů celkem těsné.

Ve vysokoškolských sportech (jak basketbal tak fotbal), kde hrají týmy se svými rivaly nanejvýše dvakrát, bývají takovéto zápasy monumentální.  V těchto typech utkání hrají velkou roli emoce a proto, pokud je sázkař schopný přečíst emoce konkrétního týmu, bude mít v sázení velikou výhodu.

Na závěr shrnuji, že rivalitní zápasy dostávají z týmů to nejlepší. Sportovní sázkař si musí uvědomovat, že rivalries v sobě obsahují různé faktory, jako extra motivace v týmech a podobně, takže sázení na týmy v takových zápasech může na sebe brát zcela jiný význam.