Jak sázet na počet karet v hlavních evropských fotbalových ligách?
Ve snaze zvýšit své výhry se lidé stále častěji zaměřují na sázky na počet karet. Proto jsme se obrátili na našeho fotbalového experta a zeptali se ho, kdo obvykle dostává více karet? Obránci nebo útočníci? Favorité nebo outsideři? V jaké měsíci jsou karty k vidění častěji? Čtěte dále a dozvíte se odpovědi na všechny tyto otázky.
Pravidlo číslo 12 – Fauly a profesní pochybení – se zabývá sankcemi, které rozhodčí mohou použít proti hráči překračujícímu pravidla.
Tresty sahají od suspendace (tedy oddálení povoleného vstupu do hry) v případě opakujících se pochybení nebo závažnějších přestupků k obyčejným upozorněním, které tvoří převážnou část trestů.
Ačkoliv to není nikde uvedeno, ke sbírání karet i větších trestů nejvíce tíhnou obránci, kteří převážnou část trestů obdrží ve své vlastní polovině, ba dokonce ve stejné části hřiště.
Nejčastěji penalizováni jsou obránci
Budeme-li vycházet z údajů minulého ročníku Premier League, zjistíme, že v porovnání se stejně faulujícími útočníky měli obránci v průměru dvakrát vyšší pravděpodobnost na zisk žluté karty.
Z těchto dat konkrétně vyplývá, že obránce, který ve hře spáchal 4 fauly, měl celkem 60% pravděpodobnost, že si ze hry odnese alespoň žlutou kartu. Stejně faulující útočník měl ovšem pravděpodobnost na zisk žluté karty (nebo dalšího vyššího trestu) jen 30% pravděpodobnost.
Obránce, který měl na svědomí sedm nebo více faulů, měl prakticky jisté, že dostane kartu, zatímco stejně faulující útočník se do poznámkového bloku rozhodčího docela často nedostal.
Při snahách o vytvoření analýzy počtu karet byste proto měli vycházet z toho, jak moc bude každý tým muset bránit.
Ačkoliv Leicester v minulé sezóně ukázal, že šikovný tým pro výhru nepotřebuje vysoké držení míče, všeobecným trendem je, že lepší tým drží míč častěji a to jak celkově, tak i v útočné polovině.
Více karet dostávají outsideři
Slabší týmy jsou rozhodčími v zápasech častěji penalizovány, nikoliv kvůli zaujatosti, ale kvůli skutečnosti, že jsou často napadány a častěji tak hrají v zónách, kde obecně „padá“ více karet.
Během posledních tří sezón Premier League dostaly týmy s nižším kurzem na vítězství v průměru asi 40% všech karet, které byly rozdány.
Slabší týmy viděly více karet v 51% zápasů. Stejný počet karet viděly týmy v 26% zápasů. Silnější týmy (a předzápasoví favorité) viděly více karet pouze v 23% zápasů.
Nicméně v dynamice zápasu je ještě něco jiného.
Tak například silně favorizovaný tým, kterému se nedařilo vyhrát, jak očekával, často tíhne k vyššímu počtu karet, než kolik jich v zápase dostane jeho dobře hrající soupeř.
To je pochopitelně způsobeno frustrací hráčů a poklesnutím jejich výkonu na hřišti.
La Liga – Evropská liga s nejvyšším počtem karet
Sázení na počet karet se liší také v závislosti na jednotlivých evropských ligách.
Anglická Premier League, i přestože má pověst vysoce fyzických her, má na kartu téměř 6,5 faulů, i když jak bylo zmíněno, hráči mohou být vykartováni i pro jiné důvody, než hodně faulů.
Ve Španělsku je během posledních tří sezón průměr 5 faulů na kartu, přičemž v průměrném zápasu La Ligy je k vidění téměř 5,5 karet (Anglie má pouze 3,5 karet).
Počet karet udělovaných v Bundeslize je hodně podobný počtu karet v Anglii, zatímco počet karet udělovaných v Itálii se blíží průměru 5 karet za zápas.
Srpen – měsíc s největším počtem karet
Ve fotbale najdeme i sezónní trendy.
Během posledních tří sezón Premier League bylo v srpnu v průměru 26 faulů a 3,8 karet na zápas. V květnu, posledním měsíci sezóny to však bylo pouze 24,5 faulů a 3,2 karet na zápas. Za tímto trendem pochopitelně stojí holý fakt, že na konci sezóny se týmy více koncentrují a snaží se urvat ještě nějaké body do konečného pořadí.
Často, obzvláště v turnajích, rozhodčí vydávají pokyny, jejichž cílem je změnit chování hráče. Počet udělených karet a volných kopů je tak často metoda používaná k tomu, aby se hráč choval tak jak má.
Skluzy zezadu byly rychle vymýceny za pomoci represivních opatření představených na Světovém poháru v roce 1998.
V této sezóně je na pořadu dne vymýcení argumentování hráčů a tahání za dres, většinou při hře v rozích. To by mohlo dočasně zkreslit výše uvedené trendy v udělování karet a to pochopitelně směrem nahoru.
Úloha rozhodčího
V nedávném zápasu Stoke City s Manchesterem City rozhodčí Mike Dean za tahání za dres písknul dva pokutové kopy a dvěma obráncům k tomu udělil žlutou kartu. V obou případech se jednalo o incidenty, které by v minulosti téměř jistě nebyly řešeny, což mě přivádí k dalšímu důležitému faktoru při určování počtu karet – rozhodčímu.
Každý rozhodčí má svou pověst – buď je přísný nebo shovívavý – ale údaje z mezinárodních turnajů (kde rozhodčí podléhají různým přáním organizátorů turnaje) ukazují, že všichni rozhodčí jsou adaptabilní a že se jejich klíčové statistiky mohou měnit.
V Premier League se v současné době zdají být shovívavější Robert Madley a Lee Mason, kteří mají v průměru 2,9 karet na hru (v porovnání s celou ligou, kde je průměr 3,5 karet na hru), přičemž před vytažením karty každý z nich toleruje až 8,5 faulů.
V porovnání s tím trpělivost Mika Deana unese pouze 6,5 faulu na kartu, přičemž průměrný počet karet udělených tímto rozhodčím dosahuje 4 karet na hru. Tuto hodnotu v poslední době dokázal překonat pouze Phil Dowd, který mezi roky 2013 a 2015 dosáhl průměru 4,5 karet na hru. Tento rozhodčí je nyní už v důchodu.
Větší počet karet padá i na derby
Při vytváření analýzy celkového počtu karet by měla být konečným faktorem povaha hry. Místní derby jsou často silně konkurenční zápasy, bez ohledu na jakékoliv jiné statistiky.
Nejpozoruhodnější derby v Premier League se odehrálo v Merseyside, v severním Londýně, Manchesteru a Tyne a Wear – v posledních 3 sezónách padlo v těchto 24 zápasech v průměru 4,7 karty za zápas.
El Clasico, které sice není lokálním derby (a tedy derby v pravém slova smyslu) je taktéž velmi bezuzdný. V průměru v něm padá 7 karet za zápas, což je hodně i na španělské standardy.
Zdroj: Pinnacle Sports
Můžete se podělit s jinými čtenáři níže