Je sázkový systém Labouchere ziskový?
Sázkový systém Labouchere je progresivní sázková metoda, v závislosti na níž hráči sází, dokud nedosáhnou vytyčeného zisku. Tato sázková metoda se tradičně využívá při hře rulety.
Sázkový systém Labouchere ve sportovním sázení
Labouchere lze jednoduše použít i ve sportovním sázení. Stačí, abyste se drželi následujícího postupu.
Určete, kolik chcete vyhrát peněz. Pro naše potřeby si vytyčíme cíl dosažení zisku 100 korun.
Určete, jak tyto peníze rozdělíte. Řekněme, že jsme se rozhodli rozdělit je do pěti částek – 10, 20, 40, 20 a 10 korun.
Pokud vyhrajete, první a poslední číslo z řady škrtněte. V opačném případě přidáte na konec řady částku, kterou jste prohráli (a kterou tudíž budete muset vyhrát zpátky). V tomto případě byste po prohře tedy měli řadu 10, 20, 40, 20, 10 a 10 korun.
Opakujte kroky 3 a 4 až dokud nedosáhnete částky, kterou jste si předem vytyčili.
Důvodem pro tuto strategii je, že pokud vyhrajete, ze seznamu škrtnete hned dvě položky, zatímco pokud prohrajete, přidáte pouze jednu. Odebírání jednotlivých položek (a tudíž i cesta za vítězstvím) by měla probíhat rychleji, než jejich přidávání. Níže vám prozradím, proč tento přístup nedává moc smysl.
Doporučit nebo vyvrátit?
I když učení nových sázkových systémů může být zábavné, jejich používání bych vám moc nedoporučoval. Systémy vám ve své podstatě přikazují sázet a sázet stále dokola dokud nevyhrajete stanovenou částku a to aniž by dbal na částku, kterou můžete vsadit. Předpokládejme, že sázíte rovnoměrnou částku a dočkáte se 4 proher v řadě. Další sázka bude 50 korun, a to i pokud jste již prohráli 100 korun.
Na rozdíl od sázkové strategie Kelly Criterion se zde nebere v úvahu velikosti vkladu, ale ani hodnotu kurzu.
Každý sázkař by si měl uvědomit, že klíčovým rozhodnutím při sázení by vždy mělo být, zda přinášejí hodnotu, nikoliv kolik můžete vyhrát.
Podobným sázkovým systémem je Fibonacci. V něm velikost sázek přizpůsobujete Fibonacciho posloupnosti 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21 atd.
Vědecká odpověď
Z akademických kruhů vzešly hned tři zajímavé studie, které různé strategie sázení zkoumají. V roce 2007 prozkoumala dvojice Archontakis a Osborne úspěšnost sázení podle Fibonacciho sázkové strategie. V této studii se snažili zjistit úspěšnost systému při sázení na remízu (kurz musí být vyšší jak 3,00, takže remíza je ideální adept) podle výsledků z několika finále Mistrovství světa ve fotbale.
Ale jelikož nepoužili reálná data (Mistrovství světa ve fotbale se koná jednou za 4 roky, takže sázet na jejich finále podle Fibonacciho řady je opravdu holé šílenství), další tým vědců tuto studii později rozšířil o skutečné sázky na remízy během několika (celých) odehraných šampionátů. Tyto výsledky pak nasimuloval a zjistil, že v 95% případů se čísla v řadě vyhoupnou až na hodnotu 43, což je z pohledu sázkaře často neúnosné.
Jiří Lahvička ve své studii sportovního sázení a sázkových systémů ovšem nakonec došel k závěru, že všechny testované verze této strategie nakonec vyústí ve finanční ztráty. Přitom se dá předpokládat, že jakýkoliv progresivní sázkový systém přinese podobné výsledky, a to i přestože vám nejprve přinese zajímavé zisky.
Na sázkové systémy jakéhokoliv druhu byste se tedy měli obracet se vší opatrností. Progresivní sázkové systémy jsou zábavné a mohou vám přinést i pěkné peníze, ale jenom za předpokladu, že máte neomezené množství peněz (a že vaše sázková kancelář velikost sázek nelimituje).
Nezaujal vás tento sázkový systém? V sekci Strategie sázení jich máme připravených více…
Můžete se podělit s jinými čtenáři níže