Zápas: Španělsko - Argentina

Defenzivní pevnost se střetne s ofenzivní brilancí na té největší fotbalové scéně. V neděli od 21:00 se na stadionu MetLife Španělsko a Argentina utkají v historicky prvním finále mistrovství světa mezi dvěma úřadujícími kontinentálními šampiony. La Roja usiluje teprve o svůj druhý titul mistrů světa, kterým by navázala na triumf z roku 2010 a zároveň doplnila zisk titulu mistrů Evropy z roku 2024. La Albiceleste naopak míří za historickým zápisem – chce se stát prvním týmem od Brazílie v roce 1962, který dokáže obhájit. Sázkové kanceláře před úvodním výkopem favorizují Španělsko.

Lamine Yamal sem, Lamine Yamal tam. Přestože španělský teenager svými dynamickými průniky baví fanoušky po celém světě – i když zatím zaznamenal pouze jeden gól a neoficiální asistenci za vybojovanou penaltu – hlavním trumfem Španělska na mistrovství světa 2026 je zatím neprostupná obrana týmu Luise de la Fuenteho. Španělé před vyrovnávací trefou Charlese De Ketelaerea drželi neuvěřitelnou sérii 649 minut bez inkasovaného gólu. Belgická branka nakonec nic neznamenala, protože o vítězství rozhodl v závěru tradiční „žolík“ Mikel Merino. V semifinále pak La Roja našla recept i na obávaný útok Francie a po zcela zaslouženém vítězství 2:0 postoupila do finále. Skóre otevřel z penalty Mikel Oyarzabal, který na rozdíl od řady hráčů na turnaji nezaváhal, a druhý gól přidal po pohledné kombinaci Pedro Porro, jeden z kandidátů na ocenění pro nejlepšího hráče šampionátu. Mužstvo tak potvrdilo roli favorita, kterou mu před zápasem přisoudil i francouzský trenér Didier Deschamps. Španělská obrana navíc dokonale eliminovala největší francouzské hvězdy. Michael Olise byl prakticky neviditelný a Kylian Mbappé se nedostal do své obvyklé pohody. Francie si v semifinále vytvořila šance v hodnotě pouhých 0,31 očekávaného gólu (xG) – shodou okolností přesně tolik činí průměr všech soupeřů Španělska na tomto mistrovství světa. La Roja neprohrála už 37 duelů v řadě od porážky s Kolumbií v březnu 2024. Pokud v nedělním finále zvítězí, překoná italskou reprezentaci, která triumfovala na Euru 2020, a vytvoří nový rekord nejdelší série bez porážky v historii mužského reprezentačního fotbalu.

Argentina se naposledy dočkala porážky v září 2025, kdy v kvalifikaci na mistrovství světa podlehla Ekvádoru 0:1. Tento výsledek však neměl zásadní význam a nyní La Albiceleste usiluje o místo ve fotbalové nesmrtelnosti. Po triumfech na Copa América v letech 2021 a 2024, mezi nimiž získal titul mistrů světa v Kataru 2022, může tým Lionela Scaloniho jako vůbec první reprezentace v historii ovládnout čtyři velké mezinárodní turnaje v řadě. Tím by výrazně posílil své postavení mezi nejlepšími zeměmi všech dob. Úřadující mistři světa na turnaji nepředvádějí tak neprůstřelnou obranu jako Španělsko, což se ukázalo i ve středečním semifinále proti Anglii, kdy Anthony Gordon otevřel skóre. Argentina ale vedená Lionelem Messim dokonale využila kolapsu soupeře a otočila vývoj utkání. Jakmile Anglie začala čelit jedné jihoamerické vlně útoků za druhou, obrat visel ve vzduchu. Messi připravil branky pro Enza Fernándeze i střídajícího Lautara Martíneze a poslal úřadující šampiony do jejich sedmého finále MS. Mnozí dnes tvrdí, že Lionel Messi už překonal Diega Maradonu jako největšího argentinského fotbalistu všech dob. Oba nesli reprezentaci na svých bedrech v odlišných generacích a oba zemi přinesli titul mistrů světa, který definoval její fotbalovou identitu. Debata o tom, kdo z nich je skutečně největší, bude pokračovat ještě dlouho po skončení jejich kariér. Nyní mohou Argentinci napodobit Itálii z roku 1938 a Brazílii z roku 1962 jako teprve třetí zemi, která dokáže obhájit trofej. Historie vzájemných zápasů však hovoří spíše pro Španělsko. Ve 21. století Argentina prohrála tři ze čtyř duelů, naposledy utrpěla drtivou porážku 1:6 v přípravném utkání v roce 2018. Pokud však nedělní finále nabídne stejně gólovou podívanou, lze očekávat, že tentokrát bude konečný výsledek výrazně vyrovnanější.

Argentina se nikdy nevzdává a úchvatná střelecká bilance úřadujících mistrů světa hovoří sama za sebe. Tým Scaloniho však na turnaji dosud nenarazil na soupeře s tak disciplinovanou obranou, týmovou soudržností a taktickou propracovaností, jakou se prezentuje Španělsko. Pokud se mistři Evropy nebudou řídit „scénářem Thomase Tuchela“ a neumožní soupeři převzít iniciativu, měli by být schopni využít dobře známých slabin argentinské defenzivy. To by mohlo znamenat návrat trofeje pro mistry světa zpět do Evropy a místo slz radosti nabídnout Lionelu Messimu slzy zklamání – na rozdíl od těch vítězných, které během tohoto nádherného fotbalového svátku vídáme tak často.