Britské fotbalové hvězdy mají problém se sázením
Počkejte si na poločasovou přestávku (nebo se podívejte na reklamní tabule na hřišti) a uvidíte logo dalšího kasina nebo sázkovky. Všimněte si také toho, že na zadní straně většiny novin je reklama na vypisované kurzy.
Hazardní hry a fotbal ve Velké Británii jakož i v dalších částech světa jsou neoddělitelné. Tento spolek však dělá mnohem víc než je servírování značky svým divákům.
V nedávné době se vynořila spousta důkazů, které ukazují na to, že fotbalisté, trenéři ani další zaměstnanci kolem fotbalových týmů nejsou vůči sázení odolní. Jedna studie dokonce odhalila, že riziko vzniku závislosti na hazardních hrách je u fotbalistů až 3× vyšší než u průměrného muže.
Kdo se naposledy přihlásil k závislosti
Seznam britských fotbalistů, kteří mají nebo někdy měli problémy s hazardními hrami, je nesmírně dlouhý. Nejnovějším přírůstkem do tohoto seznamu je Kyle Lafferty. Útočník Hearts a reprezentant Severního Irska od svazu za sázení na fotbal minulý rok dostal pokutu ve výši 23 000 liber (cca 800 000 korun).
Lafferty začal hrát už jako teenager na jednolibrových výherních automatech. Když přestoupil do Rangers, jeho závislost přerostla všechny hranice. V jednom z rozhovorů Laffery uvedl: „Sázel jsem na koňské dostihy. O koních jsem nikdy nic nevěděl. A tak jsem otevřel mobilní aplikaci a vybíral jsem podle barvy dresu nebo jména. Pokud vyhrál, tak vyhrál. Pokud nevyhrál, vybral jsem dalšího jezdce. Sázel jsem na všechno – na koně, na psy, na virtuální sporty, hrál jsem ruletu, karty… všechno.“
Lafferty dále uvedl, že jedna sázková kancelář mu vzhledem k jeho nekontrolovatelnému sázení dokonce uzavřela účet s informací, že by se se svou závislostí měl jít léčit.
Pozornost svazu (FA) ovšem přitáhla až sázka na jeden zápas LaLigy na jaře minulého roku. Tato sázka měla údajně 5místnou cifru (tzn. že Lafferty na české koruny vsadil několik milionů).
Lafferty je přesvědčený, že obvinění FA je pro něj požehnáním, protože díky němu vyhledal odbornou pomoc. Od té doby také o své závislosti veřejně mluví a doufá, že jeho příběh pomůže dalším závislým fotbalistům.
Rozvíjející se epidemie
Svůj problém Lafferty naštěstí dokázal vyřešit dříve, než o všechno přišel: nejen peníze, ale i svou kariéru a rodinu. Bohužel, ne každému se to povede.
Tak například bývalý hráč Arsenalu a anglický reprezentant Paul Merson na hazardu (a pití a kokainu) ujel takovým způsobem, že v roce 1994/95 musel na 3měsíční odvykací léčbu. Tyto problémy se u něj opět objevily v roce 200, kdy byl sportovním ředitelem Walsall Town.
Odhaduje se, že jenom za hazardní hry Merson stihl utratit přes 7 milionů liber (245 milionů korun). Přitom ztratil dům v hodnotě 300 000 liber (cca 10,5 milionů korun), protože nezaplatil hypotéku.
Kvůli nudě přišel o možnost reprezentovat Anglii
Andros Townsend v roce 2013 přišel o možnost reprezentovat Anglii na EURO U21. V té době žil v hotelu a v místě svého působení se s nikým neznal.
„Nudil jsem se, tak jsem si stáhl mobilní aplikaci a začal sázet na zápasy, které jsem pak sledoval.“ Mezi těmito sázkami byly i sázky na fotbal, což je pro hráče fotbalu v Anglii nelegální.
Kromě případných ztrát ze sázek byla Townsedovi vyměřena pokuta ve výši 18 000 liber (cca 650 tisíc korun) a zákaz činnosti na 4 měsíce.
Seznam pokračuje…
Matthew Etherington, bývalý hráč Spurs, Stoke a West Hamu prohrál v pokeru a v sázkách na koně přes 1,5 milionu liber (cca 52 milionů korun). Když mu věřitelé hrozili smrtí, musel si v bance půjčit dalších 800 000 (cca 4 miliony korun).
Když dopadl na dno, začal o závislosti na hazardu mezi fotbalovými hráči mluvit. Bohužel, dostupná videa jsou v anglickém jazyce:
Kultovní hrdina Leedsu Dominic Matteo v roce 2015 vyhlásil bankrot. Stalo se to několik let poté, co ve své autobiografii přiznal, že na jednoho koně vsadil 200 tisíc (asi 7 milionů korun) a že musel splatit dluh z hazardu v hodnotě 1 milion liber (cca 35 milionů korun).
Když se hráč Chelsea Eiður Guðjohnsen zranil, z nudy v kasinech prohrál přes 400 tisíc liber (14 milionů) během 5 měsíců.
Někdo tyhle problémy může přičítat tomu, že mladí hráči se najednou dostanou k velkému množství peněz a nevědí, co s nimi. Někdo, včetně bývalých hráčů, kteří má za sebou vlastní bitvu se závislostí, říkají, že tyto případy jsou pouze špičkou děsivě velkého ledovce.
Jak s tím bojovat?
Některé politické skupiny ve Velké Británii bojovali za zákaz reklam na dresech, hřištích i v televizi. Jenže v době, kdy se k hazardu dostanete instantně, jediným kliknutím v mobilním telefonu, jsou tyto snahy malou kapkou v obrovském oceánu.
Jelikož příběhy podobné příběhům výše se budou i nadále objevovat, fotbal bude dále nucen do neohrabaného (a možná i pokryteckého postoje) kdy se na jednu stranu snaží zabránit hráčům v hraní hazardních her a na druhou stranu přinášet spoustu peněz bookmakerům.
Zatím to kromě hráčů, manažerů a jejich rodin nikomu nevadí. Alespoň zdánlivě…
Zdroj: csn.org
Můžete se podělit s jinými čtenáři níže