Test sázkového systému „proti veřejnosti“

Sázkový systém „proti veřejnosti“ je jedním z nejpoužívanějších sázkových systémů mimo mechanických sázkových systémů jako je Martingale. Vzhledem k tomu bych tento sázkový systém označil spíše jako strategii sázení – jedná se o vzorec, který nám poradí, na jaké sázkové trendy se zaměřit, spíše než vzorec, který nám přesně řekne kdy a kolik vsadit. To ovšem nic nemění na jeho důležitosti. Přináším vám test sázkového systému proti veřejnosti včetně několika rad a tipů, jak s tímto systémem pracovat.

Co je systém sázení proti veřejnosti

Systém sázení proti veřejnosti je velmi starý způsob sázení, v jehož rámci se zaměřujeme na zápasy, ve kterých vystupuje velký favorit, ideálně mezinárodně uznávaný tým. Myšlenka za tímto sázkovým systémem je taková, že na týmy jako je Real Madrid, Barcelona, Liverpool, Manchester City, Juventus a další sází prostě každý, a že jsou tudíž kurzy na něj podhodnoceny, zatímco kurzy na jejich soupeře přeceněny (protože sázkovka tzv. vyvažuje „náběry“ a na vysoké kurzy na protihráče se snaží přilákat alespoň pár fanoušků, aby snížila své riziko).

Nebudu chodit okolo horké kaše, myšlenka je to dobrá, proti veřejnosti se sází dobře, nelze to ovšem dělat paušálně.

Jak napsal náš čtenář v předešlém článku, klíčem k úspěchu u této sázkové strategie jsou sázkové trendy. Na začátku každé sezóny je třeba trošku pozorovat, co se kolem hodně sledovaných týmů děje, zdali dostávají svému jménu. Dále je pak třeba vytipovat si týmy, které v dané sezóně mají na to překvapit.

Bílý balet na pokraji krachu

Když se koukneme do nedávné minulosti, tedy na začátku této sezóny, ideálním cílem pro tuto sázkovou strategii byl například Real Madrid. Bílý Balet měl v sezóně 2020/21 neskutečně pomalý rozjezd, který prokládalo jedno překvapení za druhým.

Začalo to už v šestém kole, kdy Bílý balet prohrál doma s Cadizem, aby jen čtyři dny na to zapsal další velmi překvapivou prohru se Šachtarem Doněck, tentokrát v Lize mistrů. Kurz na výhru Cadizu činil tuším 12,00, kurz na výhru Šachtaru pak dokonce 18,00.

Samozřejmě chytit překvapení takhle na začátku roku je velmi, velmi těžké, nicméně trápení Realu Madrid pokračovalo i v dalších dnech a tam už se tipovat dalo – tak například venkovní prohra s Valencií za kurz 7,00 a dokonce domácí prohra proti Alavesu za kurz 12,00.

V této chvíli měl pozorný fanoušek již vyděláno na celou sezónu a to i kdyby sázel paušálně proti Realu, což by bylo hodně přehnané. V rámci tohoto systému totiž sázíte především na výhru velkých outsiderů.

Bída Realu Madrid pokračovala až do konce ledna, kdy si Bílý balet střihnul ještě prohru s Athleticem Bilbao a pak prohru v poháru proti Alcoyanu (v prodloužení za kurz 14,30). Vše korunoval prohrou proti Levante v kurzu 9,20. Proč tohle všechno vypisuju?

Test sázkového systému „proti veřejnosti“ – Real Madrid jako důkaz

Tato situace krásně ilustruje, že sázkový systém „proti veřejnosti“ je maximálně funkční. Pozorní sázkaři v této sezóně na Realu Madrid vydělali spoustu peněz. A to právě jenom díky sázkové veřejnosti, která svými penězi zapříčinila, že kurzy proti Realu Madrid byly obrovské i v době, kdy měl Bílý balet za sebou už několik proher, a kdy bylo více než jasné, že v týmu něco nesedí.

Kdyby se jednalo o téměř jakýkoliv jiný tým (s výjimkou těch hvězdných týmů, o kterých tato strategie sázení hovoří), kurzy na velkého favorita by se postupem sezóny výrazně snižovaly. A to z toho důvodu, že by se našlo jen málo sázkařů, kteří by po dvou či třech velkých nezdarech na daný tým vsadili – i v případě, že by se jednalo o nadstandardně vybavený tým.

Sparta za vlády Stramaccioniho

Podobná situace nastává v každé lize, pouze s trošku odlišnými výsledky. Není to tak dávno, co jsme se podobné situace dočkali i v české fotbalové lize. Jednalo se o ročník 2017/18 a dobu internacionalizace na Spartě. Do týmu Rudých v té době přišel erudovaný trenér Stramaccioni, který díky erudovaným řečem vzbuzoval všeobecný respekt. To bylo ještě podtrženo některými výraznými příchody, například Ben Chaimem.

Sparta v prvním kole remizovala s Bohemians v kurzu 5,20. Následoval hubený výhra v Mladé Boleslavi, ve třetím kole pak Sparta opět remizovala, tentokrát v Liberci a to se soupeřem, který měl o jednoho hráče méně. Pamatujete si ten zápas? Padly celkem tři červené karty, načež už Spartu v Čechách trhaly všechny noviny. Přesto byl o kolo déle na Spartu v Brně vypsaný kurz 1,77. Sparta prohrála a všichni všímaví sázkaři brali pěknou výhru v kurz 5,80 na Brno. Byl jsem mezi nimi.

Další průšvihy Sparty následovaly – remíza na Dukle – prohra s Plzní i se Slavií. Dále to byla remíza ve Zlíně, prohra v Opavě a někdy v té době se pak Stramaccioni pomalu balil. V té době už kurzy byly dost vytěžené, ovšem do té doby to pro sázkaře byly žně.

Kdy skončit?

Největší nástrahou této sázkové strategie je především to, správně vytipovat, proti jakému týmu sázet, a následně správně odhadnout dobu, kdy se sázky proti tomuto týmu už nevyplatí. Poznávacím znamením pro mě obvykle je, když kurzy na outsidery (tedy na výhru druhého týmu) klesnou pod 5,00. V tomto případě dochází tomu, že široká veřejnost si je vědomá patálií jinak vyhlášeného týmu a přestane na něj hromadně sázet. Kurzy tak nejsou zkreslené a tudíž přestávají být výhodné.

Test sázkového systému „proti veřejnosti“

Stejně jako v případě předešlého testu musím zmínit, že tento sázkový systém je spíše takovým návodem, kde a jak hledat sázkové trendy, nežli mechanickým sázkovým systéme, podle kterého byste věděli kdy a jak sázet za každé situace. Nicméně jedním dechem musím dodat, že sázení proti veřejnosti je velice účinné, a pokud se s ním člověk naučí pracovat (pokud je alespoň trochu všímavý), potom je tento sázkový systém velice účinný.

---