Co se o sázení můžeme naučit od tenisových hráčů?

Vybral jsem si pro to tři známé tenisové hráče. Tady je máte.

Rafael Nadal – Soustřeďte se na své silné stránky

Nadal je obvykle označován za jednoho z největších tenisových hráčů na světě. Jak se k takovému označení dostal? Díky tvrdé práci a obětavosti. Samozřejmě, má obrovský talent, ale vítězství 13 grandslamových turnajů včetně dvou Wimbledonských korun mu přinesla jeho píle, obětavost a práce.

Vedle poměrně konstantního výkonu a jisté zarputilosti je na Nadalovi skvělé, že dokáže rozpoznat své silné stránky. Tak například, moc často nechodí k síti – raději zůstává u základní čáry, nebo lehce v přední části kurtu, kde dokáže diktovat hru.

Jeho herní styl není krásný, ale je maximálně efektivní. Nadal totiž pracuje na věcech, které umí nejlépe. Během zápasu jen zřídka experimentuje, raději hraje na jistotu. Pokud tuto vlastnost dokážete přenést do sázení, hodně vám to pomůže. Buďte flexibilní, ale nakonec se přikloňte ke strategii, o níž si jste naprosto jistí, že vám pomůže k vítězství. Nesázejte pro zábavu, ale abyste z toho něco měli.

Ernest Gulbis – Bavte se

Možná je to trošku v rozporu s pravidlem výše, ale mějte s námi strpení. Ernests Gulbis je lotyšský hráč, jehož otec je jedním z nejbohatších mužů v zemi. Proto by si člověk myslel, že Gulbisovi o výhru zase tolik nejde – a měli byste pravdu. Pokud se hráč již válí v penězích, nemá tolik motivace, aby se pořádně snažil.

Gulbis se jednou přiznal, že se mu líbí Rotterdam, protože slyšel, že je tam legální marihuana. Poté si rychle uvědomil, že toto se k profesionálnímu tenisu moc nehodí: „Mám rád tu možnost“. Také vysvětlil, že jeho styl hry je něco jako z nouze ctnost: „Nikdy jsem moc necvičil, nikdy moc netrénoval. Co můžu dělat? Neumím běhat, jsem příliš vysoký. Nemůžu se po kurtu rychle přemístit, takže mi nezbývá, než ten míček pořádně napálit.“

Můžete být přesvědčeni, že tento lenoch, který na zápasy létá soukromým letadlem, vám toho o sázení nemůže moc říci. Ale to byste se mýlili. Gulbis lehce blufuje – ve sportu se bez praxe a tvrdé práce mezi elitu nikdo nedostane. Ale pokud sázíte, nejlepší je dělat to se smyslem pro humor a kvůli zvýšení svého sportovního zážitku – protože sázení můžete brát vážně, ale zároveň si ho užívat.

Stan Wawrinka – Nikdy není pozdě

Stan Wawrinka byl na začátku své profesionální tenisové kariéry znám jako „nejlepší kamarád Rogera Federera“. Švýcarský tenista, který se svým přítelem hraje ve Švýcarském Davis Cupovém týmu, měl s Federerem jen jednu jedinou rozepři – údajně poté, co došlo k výměně názorů mezi jejich partnerkami (v průběhu minulé sezóny). Dnes už je mezi těmito hráči všechno zapomenuté. A jedna věc vždycky potěší – je to upřímnost, s kterou Federer Wawrinkovi vždycky gratuluje k vítězství.

Díky dramatickému zlepšení formy v průběhu roku 2013 a 2014 Wawrinka vítězí poměrně často. Tento obrat přitom již nikdo nečekal. Vítězství French Open 2015 v rovných 30 letech přitom dokazuje, že nikdy není příliš pozdě na to najít své chyby a pak se zlepšit. Alespoň malé množství odhodlání a pozitivního myšlení společně s chutí ke změně přístupu určitě zafungují. Jenom se nebojte.