Pochopení Haló efektu

…. aneb jak sázkaři činí rozhodnutí z lenosti.

Mnoho lidí sází intuitivně. Spoléhají se na to, co vědí nebo cítí ohledně konkrétního týmu či hráče, podle toho si vytvoří odhad šance na úspěch jejich favorita a vsadí.

Bohužel se ale na intuici při vyhodnocování pravděpodobností nemůžeme spoléhat – jedním z důvodů je právě Haló efekt.

V následujícím článku si o tomto známém psychologickém jevu povíme něco víc.

Haló efekt

Pokud bychom dva lidi soudili podle jejich vlastností, kdo by vám byl sympatičtější?

Alan: Inteligentní / Pracovitý / Impulzivní / Kritický / Tvrdohlavý / Závistivý

Ben: Závistivý / Tvrdohlavý / Kritický / Impulzivní / Pracovitý / Inteligentní

Naprosté většině lidí by byl podle výše uvedených popisů sympatičtější Alan. Není to ale trochu divné, vzhledem k tomu, že oba muži mají stejné charakterové rysy – pouze bylo prohozeno jejich pořadí?

Místo zjištění toho, že jediný rozdíl je v pořadí, v jakém jsou vlastnosti uvedeny, se líná strana našeho mozku (často nazývána jako „Systém 1“) snaží o co nejrychlejší vytvoření závěru.

Pozitivní první vlastnost – Alan je inteligentní – nás tak vede k tomu, že si Alana představujeme v lepším světle než Bena, jehož první vlastností je závist. Právě toto je popisováno jako Haló efekt.

Co má tento efekt společného s kurzovým sázením? Změňme příklad ze dvou fiktivních osob na dva fotbalové týmy či dva tenisové hráče a vyjmenované charakterové rysy na výsledky a výkony. Je snadné vidět, jak mohou být úsudky jednotlivce ohledně sázení ovlivněny tím, v jakém pořadí se dozví různé informace ohledně výkonech a výsledcích daného hráče či týmu.

Tento psychologický klam jde ruku v ruce s principem tzn. „Heuristiky dostupnosti.“ Tento psychologický jev může za to, že větší důležitost přikládáme událostem/nápadům, které si můžeme snadněji vybavit. Dostupnost je velkou měrou propojená se sílou naší emocionální odpovědi na události – emocionální odpověď je silnější v případě, že daná událost je něčím výjimečná a my si ji kvůli tomuto speciálnímu rysu zapamatujeme (příkladem může být třeba zápas mezi Manchesterem United a Chelsea, který by skončil výsledkem 20-0).

Takže nyní, když už známe definice Haló efektu a Heuristiky dostupnosti, se můžeme podívat na nějaké příklady v souvislosti s kurzovým sázením:

Brazilský fotbalový tým

Až zbožná úcta fotbalových fanoušků k brazilskému fotbalovému týmu je založena na skutečně objektivním zhodnocení. Brazilští fotbalisté se totiž stali mistry světa vícekrát, než fotbalisté jakékoliv jiné země – nicméně jejich 5 vítězství pochází z období 1958-1970 a 1994-2002, zatímco na posledních dvou turnajích vypadli „kanárci“ už ve čtvrtfinále. Velké břemeno na sobě budou mít brazilští fotbalisté zejména v roce 2014, kdy Brazílie hostí fotbalové MS.

Mladším generacím tyto informace nemusí být až tak známé, nicméně média je znovu a znovu propagují, takže vzniká obecné přesvědčení o tom, že všichni brazilští hráči jsou super-dovední. Je pravdou, že Brazílie vyprodukovala mnoho světových fotbalistů, nicméně to neznamená, že takoví jsou opravdu VŠICHNI brazilští hráči.

Haló efekt vysvětlujte také to, proč má fotbalová veřejnost až přehnaně velká očekávání v případě slavných hráčů, kteří se po ukončení aktivní kariéry rozhodnou stát trenéry. Neexistuje žádný statistický důkaz o tom, že člověk, který byl dobrým hráčem, automaticky bude i dobrým trenérem.

Obrácený Haló efekt

Haló efekt ale může pracovat i obráceně. Pokud například dojedete k hotelu, v němž máte strávit svou dovolenou a první, co uvidíte, bude zlomená značka, může si váš mozek vytvořit negativní kontext, který bude zastírat všechna hodnocení ohledně vaší doby pobytu.

Jaké ponaučení si z výše uvedených skutečností vzít?

Naše intuitivní mysl je velice hodnotným a silným nástrojem – často může předpovídáním nebezpečí dokonce zachránit lidský život. Nicméně má i slabinu, která se projevuje hlavně v souvislosti se statistikou a matematikou. Vaším cílem je, zapojit do akce „snaživou mysl“ (Systém 2).

Před učiněním sázkového rozhodnutí je důležité, abyste:

• Se snažili najít tři protikladné argumenty vůči vašemu rozhodnutí. Dokážete tak nejlépe provést „zkoušku“ vašeho prvotního rozhodnutí a případně objevit svou chybu v předzápasové analýze dříve, než bude pozdě.
• Nashromáždili co největší množství objektivních dat a minulých výsledků.
• Ignorovali mainstreamová média, která často přicházejí s nepravdivými informacemi a divokými spekulacemi.

---