Proč (ne)sázet podle sportovních expertů?
V těchto pořadech dostávají velký prostor sportovní experti (pokud na nich celý pořad rovnou nestojí – vzpomeňme třeba televizní studio v průběhu Ligy mistrů nebo třeba i Buly – hokej živě), kteří se vyjadřují k dění na hřišti jak před zápasem tak i během něj.
V takových utkáních často narazím na různé, zdánlivě nosné myšlenky. Daný expert třeba v debatě před zápasem pronese, že domácí tým má časté problémy v obraně. Druhý expert pak na to konto pronese, že domácímu týmu bude chybět klíčový obránce.
Nevím, jak vy, ale já jsem se na takové informace často chytil. Když něco takového slyším, tak se mi v hlavě promítnou různé scénáře – například „špatnou obranu“ si přeložím jako „hodně gólů“, případně jako „hosté dají 2 a více“. Přišlo mi to tak logické.
Při zpětném rozboru sázek jsem ale přišel na to, že tyto konkrétní, neplánované tipy, které jsem pochytil od expertů v televizi, velmi často selhávají. Řečeno konkrétními čísly, úspěch jsem slavil v průměru pouze asi 1× za 8 – 10 tipů, což je při průměrném kurzu 2,10 naprosto ztrátová situace.
- Moje vlastní zkreslení události, kdy z naprosto banální myšlenky jsem schopný vydedukovat logicky vypadající, avšak jinak moc nepodloženou informaci. Například již zmiňovaný příklad, kdy expert pronese, že domácí tým má problémy s obranou a já si z toho vydedukuji, že domácí dostanou alespoň jeden gól, aniž bych se zjistil, jak rozsáhlé tyto problémy jsou, nebo jak nebezpečný je útok soupeřů.
- Experti často nemají potřebný odstup a nedokážou tak vnímat problematiku jako celek. Docela s přehledem tak dokážou propadnout pocitu, že domácí tým má problémy s obranou, protože v obraně skutečně vidí nějaké nedostatky. To ale klidně odtrhne od skutečnosti, že v dané lize jsou problémy s obranou běžné a zrovna domácí tým patří k týmům, které – v porovnání s ostatními týmy ligy – tento problém zase tak netlačí.
Kdy poslouchat sportovní experty?
Z příkladu výše vyplývá, že sázkař by každou sázku měl posuzovat komplexně. To znamená, že kusou informaci, o níž se s ním rozdělí expert, musí vložit do celkové mozaiky zápasu. Velmi důležité je potom přiřadit každé informaci důležitost v závislosti na ostatních skutečnostech i na celkovém stavu soupeře a celé ligy.
Poté co jsem zjistil, že informace od expertů mě stály spoustu peněz, jsem se zařekl, že už od nich žádné informace přebírat nebudu. Časem jsem si ale k této problematice vypěstoval docela jiný postoj. Informace od expertů vstřebávám, sázím podle nich ale pouze ve chvíli, kdy tato informace zapadne do mé předchozí analýzy nebo názoru. Pokud tedy v předzápasové analýze přijdu třeba na to, že domácí tým dostane hodně gólů a pak od experta uslyším, že domácí tým má problémy s obranou, tak svou původní sázku podpořím ještě jednou dodatečnou sázkou.
Důvěřovat expertům a sportovním znalcům se moc nevyplácí
Nadpis této podkapitoly je asi docela kontroverzní, ale jedná se o prostý fakt. Profesionální sportovci a trenéři jsou v nejlepším případě průměrnými, většinou však podprůměrnými tipaři, protože vnímají příliš mnoho detailů. A tyto detaily potom nedokážou vyfiltrovat, vnést do souvislostí s ostatními týmy či ligami, což je nejdůležitější práce tipařů.
Experti a sportovní znalci navíc mají ještě jednu nevýhodu – i pokud by vám s tipem dokázali poradit dobře, v televizi nejsou placeni za komplexní sportovní rozbory, jako spíš za povídání o maličkostech. Proto je vlastně samotné očekávání, že vám expert v televizi naznačí, co by stálo za to vsadit, vlastně docela mimo mísu.
Jinými slovy řečeno – experty se nechte bavit, ale při sázení spoléhejte pouze na sebe!
Můžete se podělit s jinými čtenáři níže
