Chtěli byste si vsadit na podomácku vyráběné rakety? Zaleťte si do Kambodži!

Hazardní hry naší civilizaci provází od nepaměti. Pokud se to s nimi nepřehání, dokážou totiž být velmi příjemným zpestřením. Když si vsadíte stovku nebo dvě na zápas, na který se chystáte koukat, zvýší to napětí a přitom tím člověk nezchudne. Naopak. V případě, že se budete držet všech obecných zásad sázení, můžete i nějakou tu korunu vydělat. Přesto přese všechno se vlády některých zemí rozhodly hazard zakázat. Výsledek není vždycky tak růžový, jak by někteří zastánci zákazu hazardních her možná uvítali.

Tak například v Kambodže jsou hazardní hry zakázané několik let. Neexistují zde kasina, pokerové herny ani sázkové kanceláře. Zahrát si svou oblíbenou hru nemůžete ani na internetu, kde jsou všechny podobné stránky blokované. A tak si lidé vymysleli své vlastní kratochvíle.

Možná nikoho nepřekvapí, že v Kambodže se na černo sází na kohoutí zápasy. Také zde můžete vsadit na různé druhy bojových sportů, v popředí je například Muay Thai (známé také jako thajský box). Tyto zápasy mají ovšem místní úřady na mušce, takže si lidé k hazardu nachází i další, často poměrně křivolaké cestičky. Jednou z nich je sázení na podomácku vyráběné rakety. Ano, lidé v Kambodže skutečně sází na rakety, které si vyrobili vlastníma rukama v kuchyni nebo třeba na dvorku za domem.

S pouštěním podomácku vyráběných raket začali v severním Thajsku, tamní vláda však tuto kratochvíli vytěsnila o pár kilometrů dále, za hranice s Kambodžou. Hlavním důvodem pochopitelně bylo velké nebezpečí spojené s pouštěním ručně vyrobených raket – ať už při výrobě, tak i po jejich vypuštění.

Toto nebezpečí samozřejmě přetrvává i za hranicemi Kambodže. Rakety sestřelily již několik letadel, o škodách na majetku a životech lidí, kteří mají své obydlí v dosahu raket ani nemluvě. Známy jsou případy, kdy rakety způsobily rozsáhlé požáry ve vesnici či na rýžových polích. A nejednou už rakety, respektive chemikálie v nich způsobily kontaminaci vody.

Pouštění raket, se kterým je spojené hromadné sázení na výsledek jako jak dlouho raketa vydrží ve vzduchu, jak daleko dolétne, nebo zdali vůbec odstartuje, se v Kambodže odehrává asi 3× za týden. A vždy se jedná o velký svátek. Lidé během něj pouští hlasitou muziku, tančí, pojídají dobré jídlo a popíjejí dobré pití a prostě se skvěle baví.

A co po přistání?

Rakety v Kambodže jsou sledovány do té doby, než přistanou. Následně se změří všechny důležité parametry, jako třeba doba přistání nebo místo. Ale jakmile jsou sázky vyplaceny, lidé se o rakety přestanou starat. Obvykle tak zůstanou ležet tam, kam spadly (pokud zrovna nespadnou na nějaký barák). A s tím je spojené další nebezpečí. Okolo raket si totiž rády hrají děti…

Nakonec je tedy na čase zeptat se, zdali tato „zábava“ opravdu stojí za všechny potíže, které jsou s ní spojené. Podle nás ne.

Sázení na rakety je zářným příkladem toho, co nám ukázala už prohibice. Pokud lidem zakážete něco, co mají rádi, najdou si k tomu svoji vlastní cestu. A ta může být mnohem nebezpečnější, než samotná činnost.

---