NHL vs. Extraliga: Rozdíl v síle jednotlivých týmů

V několika následujících článcích prozkoumám základní rozdíly mezi NHL a naší nejvyšší hokejovou soutěží (Extraligou) a prozradím vám, jak k těmto rozdílům sama přistupuji.

Rozdíl v síle jednotlivých týmů

V NHL neexistují silnější a slabší týmy. No tak dobře, malé rozdíly v síle týmů opravdu najdete, každý klub má přece jenom trošku jiný rozpočet. Nicméně pravdou zůstává, že v NHL najdete ty nejlepší hokejisty na světě, ať se podíváte na konec tabulky nebo na její začátek. Rovnost v síle týmů NHL je zajišťována drafty (týmy si vybírají volné hráče způsobilé vstoupit do NHL popořadě tak, jak určí loterie) a samozřejmě i tzv. „platovými stropy“ (tj. souhrnem peněz ročně vypláceným hokejistům). Ano, NHL se finančně daří (lístky, přímé přenosy, reklamy a merchandising), takže kluby mají (v porovnání s poměry České republiky) trošku jiné „problémy“.

Dokonce i klasičtí otloukánci jako New York Islanders, Colorado Avalanche nebo St. Luis Blues na platy uvolňují maximálně o 1/3 méně než velké kluby typu Boston Bruins, Vancouver Canukcs nebo Washington Capitals (cca 70 milionů dolarů vs. 50 milionů dolarů). Rozdíl to je, ale určitě se nejedná o tak propastný rozdíl jako v Extralize.

Výdaje na platy hráčů v Extralize se různí. Zatímco Sparta má díky vysokému rozpočtu každý rok v sestavě hned několik milionářů, někteří kluci, řekněme třeba z takové Energie Karlovy Vary jsou rádi, že vůbec uživí sebe a své rodiny.

Skromné kluby v České republice navíc většinou nemají žádnou možnost, jak se z tohoto nelichotivého postavení vymanit. Nedovedu si představit, jak se zvedá taková Energie Karlovy Vary, která má na mapě České republiky dost nelichotivou polohu a tudíž i svázané ruce oslovit větší množství fanoušků (a případně vydělat víc peněz). Je to začarovaný kruh, z něhož se výrazněji podaří vystoupit jen zlomku týmů. Skvělým příkladem takového malého zázraku může být Litvínov, který po zisku prvního titulu (dva roky nazpět) opět klepe na dveře play-off. V případě Litvínova se ale jedná hlavně o skvělou práci s dorostem a dobrou partu – rozhodně bychom se neměli spoléhat na to, že třeba hned v příštím roce nebude hrát o záchranu (tak jako třeba v případě Sparty).

Dalším problémem České republiky jsou laxní zákony. V NHL si nestane, že by hráči nedostali zaplaceno, protože existují asociace a něco jako odbory. A tyto orgány ještě navíc skutečně fungují! To v Extralize se někdy stane, že hráč prostě nedostane zaplaceno. A stane se to opakovaně, třeba i 3 měsíce po sobě. V souvislosti s tím si vzpomenu třeba na Slavii po převzetí Vladimírem Pitterem (sezónu předtím než sestoupila do 1. ligy), kdy hráčům nechodily platy i několik měsíců po sobě. Takovým řadovým bojovníkům, kteří v té době brali třeba 30 tisíc, muselo být do breku.

Jak to ovlivňuje moje sázení?

Vyrovnané rozpočty týmů NHL vedou k vyrovnanějším silám i kurzům. Někdo kvůli tomu dokonce doporučuje na NHL nesázet, protože v této soutěži se může více než kdekoliv jinde stát „cokoliv“.

Já osobně jsem to s NHL nevzdala. Jenom se tolik nevěnuji porovnávání celkové síly jednotlivých týmů jako moji kolegové, ale nejvíce dám na aktuální formu (a především na formu brankářů).

Posledním krokem v NHL je potom výška kurzů. Na kurzy nižší jak 2,00 sázím jen zcela výjimečně. A když dostanu kurz vyšší jak 3,00 u týmu, který si udržuje slušnou formu, tak si radši všechno znovu prostuduji, abych se ujistila, že kurz nevylítl kvůli zranění klíčového hráče (obvykle brankáře) nebo kvůli nějaké jiné skryté závadě.

Při sázení na Extraligu pochopitelně také dávám hlavní důraz na výsledky posledních zápasů (formu). U některých vybraných zápasů se ale nezdráhám vsadit i na kurz mezi 1,70 – 1,80, právě kvůli rozdílnosti v rozpočtu týmů a v celkové kvalitě soupisky. Jinými slovy řečeno, v zápase mezi rozjetým Třincem a zabrzděnou Energií, zvlášť když se bude odehrávat na ledě Ocelářů, prostě nemůžete čekat kurz vyšší jak 1,80. Ani kdybyste se na hlavu stavěli.

A platí to i naopak. Zatímco u NHL si nedovedu představit sázku na kurz vyšší jak 3,50, v Extralize se často takové příležitosti nabízejí (v poslední době třeba Brno vs. Vítkovice nebo Třinec vs. Plzeň, tip na hosty byl v obou případech ohodnocen kurzem přes 5,00).

Když NHL vstoupí do Extraligy (závěrečné shrnutí)

Je nepopiratelným faktem, že bookmakeři dlouho lpí na soupisce a síle týmu a kurzy aktuálnímu rozpoložení přizpůsobují až po delší době (pokud vůbec). Podívejte se třeba na Kometu Brno, která za poslední 3 neděle prohrála kde co, a proti ní jsou pořád vypisované kurzy hodně přes 3,00 a to třeba i v zápasech proti silným týmům jako je Hradec Králové, Sparta nebo Třinec. Jména Zaťovič, Erat, Němec, Vincour a spol. zkrátka dobře zní a na psychiku lidí více působí. V NHL by se něco podobného nestalo.

Kdybych to měla nějak shrnout, asi bych řekla, že NHL je z hlediska síly týmů vyrovnanější jak naše Extraliga. Z toho důvodu na NHL bývají vypsané mnohem vyváženější kurzy, což samozřejmě neznamená, že tu nemůžete najít výhodu. Ta výhoda jenom bývá o něco menší. V Extralize existují velké rozdíly mezi jednotlivými týmy, takže i kurzy víc kolísají. Díky tomu, že bookmakeři dávají větší důraz na papírovou kvalitu hráčů (nikoliv chemii a formu), v kurzech na extraligové zápasy můžete najít mnohem větší „přehmaty“ a tedy výhodnější kurzy (myšleno jako procentuální rozdíl mezi šancí prezentovanou kurzem a mezi skutečnou šancí).

Moje poslední rada je, abyste si pečlivě četli sportovní zprávy/poslouchali sportovní klepy atd. O finančních problémech Slavie se psalo dlouho před tím, než vyšly na povrch oficiální cestou. Slavia přitom prohrávala co mohla a přesto jste si proti ní často mohli vsadit na kurz vyšší než 5,00. Pro mě to bylo jedno z vůbec nejlepších sázkařských období. I vám přeji zažít takové úspěšné sázkařské období a už se těším, až se sejdeme u některého z dalších článků.