Pět znaků toho, že trenér týmu brzy dostane padáka
1) Špatná přestupová strategie
Například na White Hart Lane před začátkem nového ročníku Premier League vládl velký optimismus. Tottenham se považoval za jednoho z kandidátů na titul. Jen o pár měsíců později se tyto odhady ukázaly jako liché… a André Villas-Boas si zabalil kufry.
Když Spurs prodali Garetha Balea do Realu Madrid za (dost možná) rekordní sumu a následně podepsali sedm nových hráčů, byl celý proces popisován jako nahrazení Elvise Presleyho skupinou The Beatles. Následující měsíce ukázaly, že očekávání byla přehnaná (nebo s novými hráči trenér neuměl dobře pracovat, což je pravděpodobnější varianta).
Ze sedmi posil zatím excelují jen Vlad Chiriches a Paulinho. Naopak největšími zklamáními jsou Roberto Soldado a Erik Lamela. Přitom právě od Soldada se očekávalo, že jeho branky nahradí ty, kterými v minulých letech přispíval Gareth Bale. Nechceme vynášet předčasné soudy, ale Tottenhamu rozhodně chybí hráč schopný rozhodovat zápasy. Právě tuto úlohu Bale plnil na jedničku. Bez něj je Tottenham poloviční.
Do nových hráčů hodně investoval například také Norwich… s podobným výsledkem jako Tottenham. Ricky Van Wolfswinkel a Gary Hooper stáli dohromady 14 milionů liber. Tým chtěl lepší útok a vedení klubu si myslelo, že se tato investice vyplatí. Chyba – toto duo zatím vstřelilo jen 5 branek.
2) Majitel vměšující se do všech záležitostí
Například Malky Mackay odváděl dobrou práci v Cardiff City. V minulém ročníku s týmem postoupil do Premier League a poměrně nad očekávání si vedl i v novém ročníku, jelikož Cardiff má z 20 zápasů 18 bodů a momentálně je na 17. příčce. Tým navíc hrál hodně dobře proti oběma týmům z Manchesteru – porazil Manchester City a remizoval s Manchesterem United.
I přesto ale malajský majitel klubu – Vincent Tan – neměl klid a nejraději by pořád prováděl nějaké změny. Už obměnil půlku managmentu a nakonec došlo i k výměně trenéra. Mackay byl minulý týden odvolán a podle médií bude jeho nástupcem bývalá hvězda Manchesteru United Ole Gunnar Solskjaer. I když nejraději by evidentně všechny funkce v klubu zastával samotný majitel.
3) Špatný útok
Většina týmů, kterým se nedaří, má společnou jednu věc – špatný útok. To sice neplatí třeba pro Chelsea, která poslední dobou střílí slepými, ale navzdory tomu je v tabulce PL na 3. místě a na lídra tabulky ztrácí jen 2 body.
Platí to však pro už jednou zmiňovaný Tottenham nebo West Ham. Trenér Sam Allardyce byl kvůli nedostatku útočníků nucen na hrot posílat i hráče, kteří jinak hrají na jiných postech. Experimentoval například s Ravelem Morrisonem. Navzdory veškerému hráčovu talentu tento experiment nevyšel…
4) Obviňování, obviňování a zase obviňování
Pokud už situace zajde tak daleko, že se do týmu pustí média, je zle. Takže když Villas-Boas začal ukazovat prstem na všechny okolo (kromě sebe), bylo už tak trochu jasné, jak jeho angažmá u Spurs skončí.
Místo toho, aby vzal vinu na sebe a sejmul tlak z ramen týmu, Villas-Boas obviňoval hráče, rozhodčí a dokonce i fanoušky klubu. Taková taktika rozhodně neprobudila v jeho svěřencích sebevědomí, což vedlo k dalším špatným výsledkům.. a nakonec k logickému kroku – změně trenéra.
5) Špatné výsledky
Tento bod je jasný.
Fotbal je o výsledcích. Pokud tým nesbírá body, vina padá na hlavu trenéra. Dalším adeptem na vyhazov tak je Sam Allardyce, jelikož West Ham se dál a dál propadá tabulkou (a že mu k dosažení absolutního dna už moc nechybí). Tým je momentálně na předposledním místě tabulky s jednobodovým náskokem na poslední Sunderland. A skóre 19:30 taky není zrovna lichotivé.
Můžete se podělit s jinými čtenáři níže
