Martin K. přišel na způsob, jak se živit sázením

V reakci na množící se podněty od vás, našich věrných čtenářů, jsme se rozhodli spustit novou rubriku, nebo spíše seriál, který jsme nazvali “Příběhy úspěšných”. V nové sérii článků vám každý týden představíme jednoho z nejúspěšnějších českých sázkařů na sport, kdy jej v rozsáhlém rozhovoru podrobíme velkému množství obecných i konkrétnějších dotazů. Úspěšní sázkaři vás budou motivovat, vzdělávat a sdílet s vámi cenné zkušenosti, zpravidla podložené více než desetiletými zkušenostmi na poli sázení. Ale dost obecností, přistupme k prvnímu vyvolenému!

Inspirující odpovědi na záludné otázky pro tentokrát pochází z úst devětatřicetiletého živnostníka Martina K., kterého k sázení dovedla mladická nerozvážnost. Svého rozmaru však zpětně ani trochu nelituje: “Dospěl jsem do fáze, že kdyby se mi přestalo dařit v podnikání, uživím rodinu díky příjmům ze sázení,” říká.

Ahoj Martine, díky za přijetí žádosti o rozhovor. Mohl by ses čtenářům představit?

Čau, já děkuji za novou, a doufám, že na konci rozhovoru budu moci říci i zajímavou zkušenost – rozhovor jsem zatím ještě nikomu nedával. (úsměv) 

Jmenuji se Martin K., je mi 39 let a pocházím z Kroměříže. Primárně pracuji jako živnostník, a právě v té souvislosti mne před jedenácti lety přivedly obchodní záležitosti do Prahy, kde v současné době i se svou rodinu žiju. Sázení a zejména sázení na fotbal se věnuji „teprve“ od svých osmadvaceti, ovšem i za tuto jedenáctiletou periodu jsem, troufám si tvrdit, dosáhl nadprůměrných výsledků.

Co tě k sázení přivedlo? Chvilkový rozmar nebo chtíč „zhodnotit“ své úspory?

No… když je to můj první rozhovor, tak by asi bylo záhodno, aby byl pravdivý, že?

Ideálně ano.

Zpětně můžu říci, že jsem začal sázet z jakési mladické nerozvážnosti. Nosil jsem domů velké peníze, žil jsem v té době jen s přítelkyní a hledal jsem povyražení, adrenalin. S odstupem času si však říkám, že se pro můj budoucí život  v této „blbosti“ skrývalo výrazně více pozitivního, než negativního. Samozřejmě hlavně z finančního hlediska.

Jak to myslíš?

Mám živnost, ale i kdyby se mi v tomto ohledu, nedej Bože, přestalo dařit, uživím se. Díky poctivé přípravě, analyzování a sázení s klidnou hlavou se dlouhodobě pohybuji výhradně v zelených číslech, díky čemuž se peníze vydělané podnikáním rozmnožují, nikoliv naopak.

Byl jsi v plusu hned od začátku?

Volnou sázku v hodnotě 25 Eur získáte ZDE

Ne, to vůbec ne. Prvních několik měsíců jsem sázel spíše na náhodu, instinktivně. Měl jsem v hlavě zafixované, že případná prohra mě nebude finančně bolet. A to byla největší chyba.

Po třicítce se to ale zlomilo. Narodily se mi dvě děti, já se oženil a konečně jsem dospěl, což mělo pozitivní dopad právě i na sázení. Poznal jsem, že pro dlouhodobě úspěšné sázení je nezbytná hlavně obrovská pokor. Začal jsem tomu proto věnovat o poznání více času, který trávím zejména při pročítání a analyzování statistik, a hlavně – přestal jsem mít velké oči.

Dalším podstatným krokem v mé sázkařské kariéře bylo rozhodnutí specializovat se pouze na užší okruh příležitostí. První čtyři roky jsem sázel prakticky na cokoliv, co se mi zdálo atraktivní. Fotbal, hokej, tenis, volejbal… Stačilo, aby hrál můj oblíbený sportovec a sázka, zpravidla v jeho prospěch, byla na světě. To logicky nemohlo vycházet – když sympatizuji s Qeens Park Rangers, nemůžu z pohledu zodpovědného sázkaře třikrát za sebou doufat, že porazí Manchester United. Navíc o více, než dva góly…

Po zmíněném „dospění“ jsem proto zůstal u toho, v čem se již od střední školy orientuji nejvíc, a to jsou bezpochyby německá a anglická nejvyšší fotbalová soutěž. Zápasy Bundesligy i Premier League často navštěvuji a navíc hovořím plynně anglicky i německy, což mi dává prostor sledovat v potřebném objemu i zahraniční média. Seriózní zprávy, statistiky z první ruky, bulvární spekulace i regionální předpovědi počasí.

Předpovědi počasí?

Ano. Fotbal je jedním ze sportů, kde i počasí či jenom změna teploty může výrazně zamíchat s průběhem a konečným výsledkem utkání. To je dokázané. Sám jsem si na to musel přijít, věř mi! (usmívá se)

A co pro tebe bylo při cestě sázením nejtěžší překážkou? Tedy, jestli jsi vůbec nějakou…

(skočí mi do řeči) Samozřejmě, těch bylo! Jsem velice temperamentní, výbušná, až přímo cholerická osobnost. A jednání s horkou hlavou není pro sázení zrovna to pravé ořechové.

Proto mi velice pomohl váš článek na téma Úvod do psychologie sázení. Když mi na něj kamarád poslal odkaz, čekal jsem po přečtení titulku nějaké obecné bláboly bez hloubky. Po pečlivém dočtení jsem se ale chytil za hlavu a děkoval mu. Od té doby sleduji rubriku Psychologie prakticky každý den. Razím heslo, že člověk by se měl neustále vzdělávat, nechávat se inspirovat jinými, v oboru povolanějšími, a pracovat na zlepšování svých slabých stránek.

Jak se na tvoje hobby (sázení) dívá manželka?

Ani se snad radši neptej… (rozesměje se a v mžiku zase zvážní) Manželka sázení jednoznačně odsuzuje a zejména v začátcích našeho soužití jsme se na toto téma mnohokrát, a nutno říci i ošklivě pohádali. Řekl bych však, že si postupem času zvykla. Nebo spíš vidí, že mi to, a teď musím zaklepat, jde a peníze nám díky sázení do rodinného rozpočtu přicházejí, ne naopak. Kdyby tomu bylo opačně, letěl bych z domu. (vybouchne smíchy)

Tak ať Ti pozitivní bilance vydrží i nadále! Jsi první, s kým dělám rozhovor do nové rubriky a slibuji si od toho, že čtenáře navnadíš k dalším dílům. Proto se nemůžu nezeptat – kolik měsíčně vyděláš sázením?

Konkrétněji ses zeptat už nemohl? (šibalsky se usměje) Ale dobře. Můj měsíční profit ze sázení činí něco mezi 50 a 80 tisíci korun.

To je poměrně široké rozpětí.

Je to závislé na aktuální nabídce kurzů a časových možnostech, a samozřejmě aktuální formě mé maličkosti.

Martine, díky moc za rozhovor a cenné postřehy. Za celou redakci i naše čtenáře Ti ze srdce přeji mnoho štěstí v sázení, podnikání i osobním životě.

Já děkuju! Musím tedy nakonec říci, že pro mě tento rozhovor byl příjemnou zkušeností. (úsměv) Hodně štěstí všem a ve všem!

 

Pozn.: Redakce celou identitu Martina zná, ovšem na jeho přání z důvodu ochrany jeho soukromí před širokým okolím si ji necháme pro sebe.

---